Operace mozku před 4 000 lety. V Uzbekistánu našli lebku dítěte

Před 4 minutami > Bleskovky

Na jaře 2026 učinil italsko-uzbecký tým archeologů v lokalitě Djarkutan objev, který přepisuje dějiny medicíny ve střední Asii. Nalezli 4 000 let starou lebku pětiletého dítěte se zřetelnými stopami po složitém chirurgickém zákroku – trepanaci. Jde o nejstarší přímý důkaz takové operace v celém regionu a jeden z nejstarších v celé Asii.

Nález pochází z hrobu z pozdního 3. tisíciletí před naším letopočtem. V hrobě nebylo jen jedno dítě. Vedle pětiletého pacienta ležely ostatky dalšího, zhruba tříletého dítěte. Zda byly děti v příbuzenském vztahu, se zatím neví. Vedoucí italské části týmu, profesor Enrico Ascalone z Univerzity v Salentu, neskrýval nadšení: "Kraniální trepanace u dítěte, před čtyřmi tisíci lety, ve střední Asii: do včerejška to bylo nemyslitelné. Dnes to máme v datech."



Lokalita Djarkutan v jižním Uzbekistánu, historické severní Baktrii, patřila k významným centrům takzvané Oxuské civilizace. Ta je odborně známá jako Bactria–Margiana Archaeological Complex (BMAC) a v době bronzové představovala jednu z nejvyspělejších kultur starověkého světa, srovnatelnou s Egyptem či Mezopotámií.

Záhadná civilizace na křižovatce světů

Oxuská civilizace, kterou ve 20. století objevil sovětský archeolog Viktor Sarianidi, vzkvétala zhruba mezi lety 2250 a 1700 př. n. l. na území dnešního Turkmenistánu, Afghánistánu, Uzbekistánu a Tádžikistánu. Její obyvatelé budovali monumentální opevněná města s paláci a chrámy, znali vyspělou metalurgii a udržovali obchodní styky s civilizacemi v údolí Indu i na íránské plošině. Djarkutan byl jedním z jejich klíčových proto-urbánních center.

Trepanace, tedy záměrné otevření lebky, je nejstarším doloženým chirurgickým zákrokem v dějinách lidstva. Důkazy o ní nacházíme po celém světě a sahají až 10 000 let do minulosti. Prováděla se pomocí ostrých nástrojů z kamene, obsidiánu nebo později z bronzu. Zákrok se prováděl zřejmě za plného vědomí pacienta což muselo být nesmírně bolestivé.

Šlo o riskantní operaci, ale překvapivě mnoho pacientů ji přežilo. Svědčí o tom zhojené okraje otvorů v nalezených lebkách. V některých kulturách, například v Peru, dosahovala úspěšnost přežití až 80 %. Důvody mohly být různé, od léčby zranění hlavy až po snahu ulevit od migrén nebo duševních poruch, které si tehdejší lidé spojovali se zlými duchy sídlícími v hlavě. Takový zakrok měl démona vypustit ven.

Nález z Djarkutanu je výjimečný právě věkem pacienta. Operace na takto malém dítěti byla i na poměry pravěké chirurgie neobvyklá. Archeologové se domnívají, že zákrok mohl léčit "epilepsii, migrény nebo poruchy chování". Zdůrazňují však, že v pravěku byla hranice mezi medicínou a rituálem velmi tenká.

Zda dítě z Djarkutanu zákrok přežilo, není z kosterních pozůstatků jasné. Chybí stopy po hojení kosti. Objev ale jasně dokládá, že i před 4 000 lety se lidé v srdci Asie odvažovali provádět neuvěřitelně složité a nebezpečné lékařské procedury. Ukazuje nám svět, kde se odvaha chirurgů mísila s vírou a snaha o záchranu života stála na samé hranici možného.

Zdroj: livescience.com, esteri.it, wikipedia.org

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Bleskovky
• Časová osa dějin

#bitva (67)   #zivot v antice (46)   #legie (29)   #nabozenstvi (27)   #stavby (26)   #zivot ve stredoveku (26)   #16. stoleti (19)   #persie (17)   #sparta (17)   #rytiri (16)   #atheny (16)   #caesar (16)   #otroci (14)   #oblehani (14)   #14. stoleti (13)   #osmanska rise (13)   #husite (12)   #17. stoleti (12)   #falanga (10)   #recko-perske valky (10)   Zobrazit všechny štítky