Korálková síť pro mrtvé. Proč nosily i ženy v Egyptě falešný vous boha?
Před 1 minutou > BleskovkyNedávno zveřejněná analýza egyptské pohřební roušky z chicagského uměleckého institutu odhaluje fascinující detaily o víře v posmrtný život. Tento 2 500 let starý artefakt, složený z tisíců fajánsových korálků, nebyl jen ozdobou, ale magickým nástrojem, který měl zesnulému zajistit proměnu v boha Osirise.
Rouška, datovaná do Pozdního období mezi lety 664 až 525 př. n. l., je utkaná z tisíců drobných fajánsových korálků do kosočtvercového vzoru. Svými rozměry zhruba odpovídá listu formátu A3 a byla určena k pokrytí hlavy a horní části hrudi mumie. Její povrch se skládá ze tří hlavních symbolických částí. Vrchní díl tvoří stylizovaný lidský obličej z tmavě modrých korálků, který doplňuje tyrkysový falešný vous, nápadně podobný tomu na masce faraona Tutanchamona.
Egyptská korálková pohřební rouška s tváří , Vygenerováno pomocí Open AI Images 2.0
Pod obličejem se nachází okřídlený skarabeus, symbol boha Cheprera. Ten představoval stvoření a znovuzrození. Spodní část pak tvoří široký límec, známý jako wesekh, zdobený motivem lotosových květů. Podle egyptoložky Emily Teeterové měla celá kompozice jediný cíl: symbolicky připodobnit zesnulého k Osirisovi, vládci podsvětí. Síť imitovala jeho božské obvazy a modrá barva korálků odkazovala na bohyni nebes Nut. Její tělo mělo chránit mrtvého na jeho cestě.
Objetí bohyně Nut tak nahrazovala síť korálků obklopujících mumii. Artefakt je typickým produktem takzvané Saitské renesance 26. dynastie, kdy se Egypťané po období cizích nadvlád snažili vědomě navazovat na umělecké a náboženské tradice slavné Staré a Střední říše. Korálkové sítě nebyly novinkou, ale právě v této době zažily svůj největší rozmach.
Symbol božství, ne pohlaví
Nejzajímavějším prvkem je bezesporu falešný vous. Ten nebyl znakem mužství, ale božské autority. Každý zesnulý, muž či žena, se měl po smrti stát "Osirisem", a proto přebíral i jeho ikonografii. Slavným příkladem z dřívější doby je královna Hatšepsut, která se nechávala zobrazovat s mužským tělem a připnutým vousem, aby legitimizovala svou faraonskou moc.Samotný materiál, egyptská fajáns neboli tjehenet ("zářící"), byl také plný symboliky. Šlo o technologii která umožňovala masovou výrobu předmětů imitujících vzácný modrý lapis lazuli. Tento kámen museli Egypťané draze dovážet z oblasti dnešního Afghánistánu, vzdálené přes 5 000 kilometrů. Fajáns tak zpřístupnila "barvu bohů" i méně majetným vrstvám.
Aby zesnulý vůbec dosáhl Osirisovy podoby, musel projít vážením srdce. Pokud bylo srdce těžší než pírko bohyně pravdy Maat, bylo předhozeno požíračce Ammitě, což znamenalo úplné a definitivní zničení duse. Korálková síť byla jedním z mnoha magických nástrojů, které měly zajistit, aby k takovému osudu nedošlo.
Artefakt, který do Chicaga na konci 19. století přivezl reverend a sběratel starožitností Chauncey Murch, tak není jen krásným uměleckým dílem. Je to okno do světa, kde smrt nebyla koncem, ale složitým přerodem, při kterém záleželo na každém detailu. Tato síť z korálků nebyla jen ochranou, ale kostýmem pro věčnost, ve kterém se smrtelník stával bohem.
Zdroj: livescience.com, artic.edu, wikipedia.org
Autor: Lukáš Smolda
