Maska boha vína z chorvatské jeskyně. Sloužila k temným rituálům?

Před 2 hodinami > Bleskovky

Jeskyně odjakživa přitahovaly lidi jako místa tajemství a rituálů. V jedné takové, v jeskyni Crno Jezero na chorvatském poloostrově Pelješac, archeologové objevili fascinující artefakt – 2 400 let starou terakotovou masku. Nešlo o pouhou dekoraci, ale o klíč k pochopení divokého kultu, který se zde kdysi praktikoval.

Objev učinil na jaře 2026 tým pod vedením Domagoje Perkiće z Dubrovnických muzeí. V zasypané a po staletí nepřístupné boční chodbě jeskyně nalezli dutou hliněnou hlavu, která zpodobňuje řeckou divadelní masku. Její vznik datují do 4.–3. století př. n. l. Malý otvor na temeni dokazuje, že byla zavěšena na stěně svatyně. Perkić nález popsal jako "zmrzlý obraz starý více než dva tisíce let", protože prostor zůstal od antiky naprosto netknutý.



Maska však nebyla jediným nálezem. Spolu s ní se v jeskyni našly desítky luxusních řeckých amfor na víno, misek a především pohárů zvaných kantharoi. Právě kantharos, hluboká číše se dvěma vysokými uchy, je hlavním atributem boha Dionýsa. Všechny stopy tak vedou k jednomu z nejdivočejších a nejzáhadnějších kultů antického světa.

Kult vína a šílenství

Dionýsos nebyl jen bohem vína a veselí. Byl také pánem divadla, extáze, šílenství a znovuzrození. Jeho rituály často probíhaly v odlehlých přírodních místech, jako jsou lesy nebo jeskyně. Divadelní maska, řecky prosopon, hrála klíčovou roli. Herec, který si ji nasadil, se vzdal vlastní identity a stal se nádobou pro božskou či démonickou sílu. Po představení se masky často obětovaly na Dionýsově oltáři.

Jeskyně Crno Jezero přitom nebyla řeckou svatyní v pravém slova smyslu. Šlo o posvátné místo kmene Ilyrů, kteří postupně přejímali řecké kulturní a náboženské prvky. Perkić zdůrazňuje, že nálezy zůstaly nedotčené protože byly ukryté v zasypané části jeskyně. Vědci se nyní ptají, zda Ilyrové uctívali přímo Dionýsa, nebo zda šlo o jejich vlastního boha, který jen převzal jeho atributy.

Paralela s nedalekou jeskyní Spila u Nakovany, objevenou v roce 1999, je mrazivá. I tam se našly stovky řeckých pohárů a střepy s nápisy věnovanými Dionýsovi. Uprostřed svatyně se navíc tyčil obrovský falický stalagmit, což naznačuje, že místní rituály mohly mít i silně orgiastický charakter.

Jeskyně Crno Jezero má navíc temnou minulost. Než se na konci 4. století př. n. l. stala svatyní, sloužila po pět staletí jako pohřebiště. Starší kosterní pozustatky tak musely ustoupit novému, živějšímu kultu, jehož ozvěny slyšíme i dnes.

Nález terakotové masky není jen dalším archeologickým střípkem. Je to pohled do tváře dávného náboženského prožitku, kde se mísila řecká kultura s drsnou spiritualitou Ilyrů. Ukazuje, jak hluboce pronikl kult boha vína na poloostrov, který je dodnes proslulý svými vinicemi. Extatické rituály zmizely, ale krev hroznů na poloostrově Pelješac zůstala.

Zdroj: archaeology.org, archive.archaeology.org, wikipedia.org

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Bleskovky
• Časová osa dějin

#bitva (67)   #zivot v antice (46)   #legie (29)   #nabozenstvi (27)   #stavby (26)   #zivot ve stredoveku (26)   #16. stoleti (19)   #sparta (17)   #persie (17)   #atheny (16)   #caesar (16)   #rytiri (15)   #oblehani (14)   #otroci (14)   #osmanska rise (13)   #14. stoleti (13)   #17. stoleti (12)   #husite (11)   #alexandr veliky (10)   #falanga (10)   Zobrazit všechny štítky