Nepomohla ani husitská vozová hradba - v bitvě u Varny zničili Turci evropské armády
9.7.2025 > Středověk > Blízký východSultán Murad II. byl velice úspěšným vládcem Osmanské říše. Pro svoji zemi dobil obrovská uzemí, zejména na Balkáně. V roce 1440 se vydal na velkou výpravu s cílem dobít Bělehrad. Tažení skončilo neúspěšně po třech letech a sultán byl nucen podepsat desetileté příměří. Dočasný mír využil k tomu, aby doma urovnal problémy s lokálními revoltami a roku 1444 odstoupil z trůnu. Novým vládcem se stal jeho teprve dvanáctiletý syn Mehmed II.
V nízkém věku nového vládce vycítili evropští vladaři příležitost pro vlastní výboje. I přes mírovou smlouvu zorganizovaly evropské státy křížovou výpravu proti Osmanům. A nešlo o žádnou malou záležitost. Pod vedením Uherska a Benátek se na cestu vydaly armády mnoha států - Poláci, Chorvaté, Srbové, Litevci a mnoho dalších. Nechyběl dokonce ani oddíl český, ale o tom ještě později.
Mehmed si byl dobře vědom své nezkušenosti. Ihned tak požádal otce, aby se znovu ujal trůnu a vedl armádu. Ten však odmítl. Jeho syn mu napsal tento dopis: Pokud jsi sultán, veď vojska do bitvy. Pokud jsem sultán já, rozkazuji ti, abys vedl moje vojska. A nyní už Murad uposlechl a opět se chopil vlády. Sestavit silnou armádu a vydal se vstříc křižáckému vojsku.
Křesťanské vojsko čítalo kolem 25 tisíc mužů. Zajímavostí je, že přítomný byl i český oddíl o počtu asi 400 mužů. Šlo o bývalé husity vyhnané z českých zemí. Vedl je hejtman Jan Čapek a dokonce sebou vezli typickou vozovou hradbu. Osmanské vojsko mělo minimálně dvojnásobnou přesilu. Obě armády se setkaly u města Varna v dnešním Bulharsku.
Z počátku se bitva vyvíjela slibně pro evropské mocnosti. Na levém křídle zcela zničili nepřítele a vypadalo to, že vítězství je jejich. Sultán, který držel střed a osobně velel elitním Janičářům, již zvažoval ústup. Jako rozhodující se jevil útok těžké jízdy vedené Vladislavem III. právě na střed. Avšak tento útok zcela ztroskotal a Vladislav padl. Turci tak opět získali iniciativu a situace se začala rychle otáčet. Křižáci se obrátili na ústup, někteří prchali, někteří ustoupili za vozovou hradbu, která se udržela až do večera. Druhý den hned z rána přišel rozhodný útok, který již překonal a zničil i vozovou hradbu. Turecké vítězství bylo jednoznačné.
V bitvě u Varny padla téměř polovina křesťanské armády. Porážka evropských vojsk znamenala pro východ Evropy konec snah na vymanění se z dlouholeté nadvlády Turků. Pro české země pak smrt krále Vladislava znamenala, že Čechy se ocitly pod vládou teprve čtyřletého Ladislava Pohrobka. A Turkům vítězství otevřelo nové možnosti expanze, které Mehmed završil dobitím Konstantinopole.
Zdroj: wikipedia.org ; Úpadek a pád osmanské říše - Alan Palmer
Autor: Pavel Koubík
Štítky: #husite
#osmanska rise
#bitva
