Jak v Salemu rozpoznávali čarodějnice? Bez krve se to neobešlo
9.1.2023 > StředověkBridget Bishopová úplně nevěřila, že je to pravda. Snad i když byla vedena na popraviště, byla přesvědčena, že lidé přijdou k rozumu. 10. června 1692, tedy před 330 lety, byla oběšena za praktikování čarodějnictví. Byla první obětí kolektivní čarodějnického šílenství, která si vyžádala životy 200 mužů a žen.
Jak se v té době poznávaly čarodějnice?
Bridget Bishopová byla temperamentní, měla celkem tři manžely, se kterými se často veřejně hádala a navíc se ráda oblékala do černých šatů s červeným živůtkem a na hlavě nosívala klobouk, což bylo trnem v oku ostatním obyvatelům Salemu. Občas si povídala sama se sebou a celkově měla ostrý jazyk. To stačilo, aby byla v očích puritánů podezřelá. Když byla obviněna z uhranutí pěti dospívajících dívek, její osud byl zpečetěn. Celá komunita se proti ní obrátila a 2. června stanula před soudem, který měl na vynesení rozsudku jen jeden den.
Co bylo spatřeno na těle Bishopové při fyzickém vyšetření?
Šedesátiletá vdova podstoupila podrobné fyzické vyšetření. Nešlo však o potvrzení jejího zdraví, ale o objevení satanských znaků na jejím těle. Při prvním vyšetření skupinou žen byla na jejím těle nalezena třetí bradavka. Přítomnost další bradavky byla považována za 100% důkaz jednání s ďáblem. Právě s jeho pomocí měla čarodějnice nakrmit svého známého, tedy zvíře, které jí slouží.Při opětovném vyšetření nebyla přítomna žádná bradavka. To byl další důkaz! Vždyť bez pomoci magie nemohl jen tak zmizet. V kombinaci s usvědčujícími výpověďmi svědků stačilo, aby byla 10. června před davem oběšena.
Fyzikální vyšetření byla použita i v jiných čarodějnických procesech
Lovci čarodějnic hledali čertovo znamení, které mělo mít různé podoby. Podezřelé byly i ty nejmenší anomálie na kůži – mateřská znaménka, velké pihy, jizvy, nestandardní zbarvení, vředy nebo tetování. Když se počítalo, jak odlišná mohla být „ďábelská znamení“, měl je téměř každý a záleželo jen na záměrech zkoušejících, zda budou považováni za důkaz čarodějnice. Vyděšení lidé se pokoušeli řezat, spálit nebo nějak odstranit stopy, díky kterým by jim hrozily obviněním.
Čertovo znamení
Jakmile se na těle našlo čertovo znamení, bylo nutné se na něj podívat zblízka. Oběť obvinění se svlékla a začalo píchání do daného místa. Věřilo se, že ďábelské znaménko je imunní vůči bolesti a nekrvácí ani při propíchnutí. Lovci čarodějnic tedy vzali jehly, šídla a další ostré předměty a zahájili proces propichování každého místa na kůži. Pozorně přitom sledovali reakce obviněných (nejčastěji byly ženy podezřelé z čarodějnictví) a kontrolovali, zda z poraněných míst teče krev.Samostatné mučení, nebo spíše získávání důkazů, bylo škrábání. Konkrétně osobu obviněnou z čarodějnictví měly její údajné oběti poškrábat. Věřilo se, že když to budou dělat dostatečně tvrdě a vytrvale vlastními nehty, přinese jim to úlevu od jejich utrpení způsobeného čarodějnicí. Aby to fungovalo, museli se škrábat, dokud nevykrváceli!
Velení ďáblu a zpochybňování známého
Jedním ze způsobů, jak otestovat, zda bohabojní lovci čarodějnic jednají s čarodějnicí, bylo zaříkávání nebo rituální zaříkávání. Údajné oběti posedlé ďáblem byly postaveny před soud. Obžalovaný měl zlému nařídit, aby opustil tělo pronásledovaného. Pokud to fungovalo, byl to vrcholný důkaz tajné dohody s nečistými silami. Neexistovala žádná metoda na ochranu před těmi, kteří úmyslně obvinili osobu z čarodějnictví, aby získali ze svého přesvědčení.
Skutečně byla tak krutá? Poznejte historii svaté inkvizice
Světlo plamenů vrhá hrůzostrašné stíny na obličej vyšetřovatele i soudce v jedné osobě. Křik upalovaného hříšníka již dávno ustal, avšak v uších přítomných bude znít ještě dlouho. Čarodějnice nebo heretik, jaký... celý článekTakový ošklivý zvyk měli například manželé, kteří se chtěli zbavit svých manželek a „utlačováni“ ďáblem na jejich povel náhle nabyli klidu a druhou polovičku pohřbili. Nebo muži, kteří se chtějí zbavit konkurence v podnikání. Musel jí to říkat ďábel. Čarodějnice!
Další metodou byly čarodějnické sušenky, které se pekly z moči oběti čarodějnictví, popela a žitné mouky. V případě záhadné nemoci nebo posedlosti se takové .„lahůdky“ dávaly zvířatům, konkrétně psům. Byli považováni za pomocníky čarodějnic, takzvané známé. Nakrmeni čarodějnickou sušenkou měli prozradit jméno toho, kdo jedná s ďáblem.
Během čarodějnických procesů v Salemu vyrobil otrok Tituba tyto sušenky, aby pomohl identifikovat čarodějnice. Když se to nepodařilo, padlo na ni podezření.
Jak to věděla? Jaké má znalosti o takových nepřirozených praktikách? Čarodějnice! Podle lovců čarodějnic mohla být známou i sousedova kočka, kterou si žena občas pohladila. Moucha, která se jí u výslechů usadila na rameni, nebo dokonce hladová krysa, která jí vlezla do cely.
Vodní test měl zjistit, zda má dotyčná žena něco společného s ďáblem
Slavný vodní test vzešel z prastarých praktik zločinců a čarodějů. Ženě, která byla obviněna z čarodejnictví byly svázány ruce a byla hozena do zurčící vody a nechali nebe rozhodnout o jejich osudu. Tam se buď utopila nebo zůstala na hladině. Ve středověku byla tato metoda zakázána, ale s šílenstvím honu na čarodějnice se znovu začala používat. Preventivně jim k pasu přivázali provaz, aby je bylo možné vytáhnout.Lovci čarodějnic věřili, že odmítli svátost křtu a voda je prostě vyplivne, protože nechtěli jednat s bezbožnými. Podle této pokřivené logiky by nevinně obviněný člověk měl klesnout ke dnu jako kámen a čarodějnice by se měla vznášet jako suchá hůl. Samozřejmě byly i případy utonutí! Ale aspoň se vědělo, že obžalovaná je nevinná a mohl se jí uspořádat křesťanský pohřeb.
Zajímavost na závěr
I přes všechny „důkazy“ Bridget Bishopová zůstává legendou, hlavně v jednom specifickým městě v Salemu v Massachusetts! Kde opravdu všichni znají její historii a říká se, že ve městě se nadále dějí podivné věci. Potomci Bridget Bishopové žijí dodnes v Nové Anglii a její hospoda s názvem Bishop House stále stojí.Zdroj: en.wikipedia.org, cs.eferrit.com, cs.ndu.ac
Autor: Renáta Šestáková
Štítky: #carodejnictvi
