Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Meteorologické sloupky – předpověď počasí z dávných časů

10.11.2021 > Středověk > České země

V časech, kdy předpověď počasí nebyla dostupná na internetu na jedno kliknutí, jste se mohli spolehnout buď na noviny, vlastní zkušenost nebo právě na meteorologické sloupky. Tyto drobné stavby patřily v minulosti k nepostradatelné součásti mnoha parků či náměstí.



Vzestup a sláva povětrnostních sloupů

První meteorologické sloupky se začaly objevovat pravděpodobně v 19. století a vyrůstaly převážně ve velkých lázeňských městech. Na přelomu 19. a 20. století už byly povětrnostní sloupy nebo meteorologické kiosky, jak se jim tehdy říkalo součástí veřejného prostoru i mnohých menších měst a nové se stavěly až do druhé světové války. Tyto drobné stavby měly nejčastěji podobu sloupů osazených vybranými přístroji někdy ale připomínaly spíše malé altánky.


meteorologický sloup na náměstí dr. Edvarda Beneše v Liberci.
meteorologický sloup na náměstí dr. Edvarda Beneše v Liberci. , Marie Čcheidzeová, CC BY-SA 4.0


Na výstavbě se většinou podílely tzv. okrašlovací spolky, jejichž cílem bylo právě zvelebování veřejného prostoru měst. Mnohdy se ale zapojily nebo přispěly i další organizace, jako tomu bylo například v Březnici, kde se na stavbě kromě okrašlovacího spolku finančně podílel Klub českých turistů a místní spořitelna. Okrašlovací spolky se na stavbě meteorologických sloupků nepodílely náhodou, jejich účel nebyl totiž jen praktický ale také estetický. Často se umisťovaly do center měst jako například v Českých Budějovicích nebo v Liberci, do nově zakládaných parků budovaných v místě městských hradeb jako například v Opavě, Plzni nebo v Táboře či do parků lázeňských jako tomu bylo například v Teplicích. Sloupky se stávaly výrazným prvkem v městském prostoru, ale zcela jistě i místem schůzek, či dokonce záminkami k navázání rozhovoru přes nezávazně vypadající konverzaci o počasí.


Vybavení meteorologického sloupku

Meteorologické sloupky mohly mít různou podobu například sloupu z pískovce či jiného kamene doplněného sochařskou výzdobou, existovaly ale firmy, které vyráběly meteorologické sloupy sériově, například. Lambrecht. Právě tato firma vyráběla nejen měřící přístroje ale také celé kovové sloupy. Poslední kategorií jsou pak kopie sériově vyráběných přístrojů. Mezi meteorologické sloupky se však někdy řadí i jednoduché skřínky na barometr.

Naprostá většina meteorologických sloupků obsahovala větrnou směrovku s růžicí znázorňují světové strany, dále teploměr, tlakoměr a vlhkoměr. Některé sloupky se mohly pyšnit i registračními přístroji, a pokud měl sloupek zajištěn pravidelný přísun registračního papíru, měli občané a návštěvníci města možnost sledovat vývoj teploty, vlhkosti a tlaku vzduchu v čase. Běžnou praxí bylo též, že sloupek umožňoval porovnat telegraficky dodanou předpověď s holou realitou. Velmi výjimečně se s tím setkáme i teď. Týdenní předpověď počasí v papírové podobě je například vkládána do sloupku v Českých Budějovicích.


meteorologický sloup v Českých Budějovicích.
meteorologický sloup v Českých Budějovicích. , Anaj7, CC BY-SA 3.0


Přístrojová technika

Přístroje pro meteorologické sloupky sice vyrábělo množství renomovaných firem jako zmíněn Wilhelm Lambrech či Henrich Kappeller, ale údaje na přístrojích byly v mnoha případech realitě značně vzdálené. Souvisí to s umístěným přístrojů a také s materiály použitými pro výrobu vlastního sloupu. Například kamenné sloupy v noci poměrně silně akumulují teplo, což samozřejmě na hodnoty teploty a vlhkosti vzduchu ukázané přístroji mělo vliv. Stejně problematické je, že mnohde byly přístroje vystaveny slunečním paprskům a ventilace kolem nich byla samozřejmě minimální. Údaje získané z meteorologických sloupků se tedy rozhodně nehodí jako podklad pro seriózní vědeckou práci, jediným spolehlivým údajem, který poskytovaly byl tedy prakticky jen tlak vzduchu. Záznamy v městských kronikách získané na základě dat z těchto sloupků, hlavně údaje o teplotě je proto třeba brát s velkou rezervou.


Meteorologické sloupy včera a dnes

Meteorologické sloupy s nástupem nových technologií postupně začaly ztrácet význam, přesto je dodnes najdeme v mnoha městech, mnohdy dokonce opravené a opatřené mnohými přístroji, výjimečně jako například ve Znojmě se o provádění měření stará moderní elektronika, některá města se též chlubí novodobými variantami těchto drobných staveb.


moderní meteorologický sloup ve Vsetíně.
moderní meteorologický sloup ve Vsetíně. , Rene.Tydlitat, CC BY-SA 4.0


Většinu dochovaných historických staveb bychom dnes našli v severní části naší republiky. Co se týče nejstaršího dosud fungujícího meteorologického sloupu v České republice, stojí ve Františkových Lázních u Izabeliny promenády, kam byl přenesen v roce 1911 ze svého původního stanoviště. Sloup hrál důležitou roli při plánování procedur lázeňských hostů – tlak vzduchu totiž ovlivňuje přirozeně vyvěrající oxid uhličitý, což je jeden z nejznámějších léčivých zdrojů ve zdejších lázních.


sloup ve Františkových Lázních.
sloup ve Františkových Lázních. , Rene.Tydlitat, CC BY-SA 4.0


Z hlediska památkové péče se sloupkům bohužel stále dostává málo pozornosti, což může být i proto, že o nich zatím existuje jen velmi málo dostupné literatury. Historickou hodnotu má přitom nejen tato drobná stavba samotná, cenné jsou mnohdy též dobové meteorologické přístroje.

Zdroj:
TYDLIDÁT R., TREJBAL J.: Povětrnostní sloupy. Český hydrometeorologický ústav, Praha 2019
LITSCHMAN T.: Meteorologické sloupy včera, dnes a možní i zítra. Meteorologické zprávy, ročník 61 (2), 2008
Památkový katalog.cz
Březnické noviny, 6/2015





Autor: Eliška Gregorová
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Byl pohádkový král Ludvík II. Bavorský skutečně šílencem, nebo jen neškodným snílkem? Byl pohádkový král Ludvík II. Bavorský skutečně šílencem, nebo jen neškodným snílkem?
Triéry - při útoku řecké válečné lodě nemělo nepřátelské plavidlo šanci Triéry - při útoku řecké válečné lodě nemělo nepřátelské plavidlo šanci


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít