Bitva u Hastingsu - Poslední úspěšná invaze do Británie

10.6.2019, 14:23 > Středověk > Anglie

Invazí do Británie bylo dějinách zaznamenáno několik. Úspěšní byli například Římané nebo Vikingové. 14. října 1066 se však odehrála poslední úspěšná invaze. Od té doby, tedy již témeř 1000 let, se nikomu nepovedlo úspěšně obsadit britské ostrovy. A pokoušeli se o to největší dobyvatelé své doby jako Napoleon či Hitler.

V roce 1066 se střetla vojska bránícího anglického krále Harolda Godwinsona a útočícího normanského vévody Viléma, který vstoupil do dějin jako Vilém Dobyvatel. Tuto bitvu nyní označujeme jako Bitvu u Hastingsu, podle blízké obce Hastings.

Situace před bitvou

Proč se vlastně tato slavná bitva odehrála? Jak už to tak ve středověku bývalo, šlo o následnický spor. Počátkem roku 1066 zemřel anglický král Eduard III. Vyznavač, který po sobě nezanechal žádné potomky. Situace nebyla jednoduchá. Umírající král svoje rozhodnutí ohledně následnictví několikrát změnil. Navíc v té době automaticky neplatilo právo, aby si král rozhodl svého nástupce. V Anglii do těchto věcí mluvila rada slěchticů nazývaná witenagemot. Harold nicméně zřejmě radu přesvědčil a ta tak 5. ledna 1066 určil za nového krále Harolda. Ten byl tak následující den korunován. Zajímavostí je, že šlo o první korunovaci anglického krále ve Westminsterském opactví.



Jakmile se tato zpráva dostala na kontinentální Evropu k Vilémovi, ihned zahájil přípravy k invazi. Začal se stavbou obrovské invazní flotily, která čítala 700 lodí. Podařilo se mu získat širokou podporu, včetně papeže a tak dokázal sestavit silnou armádu o 8 000 mužích. Velká část (asi čtvtina) bylo jezdectvo a o něco méně početná, přesto však duležitá složka vojska byli lučistníci. Samotné vyplutí pak komplikovalo nepříznivé počasí. Nakonec, když se počasí zlepšilo, mohl Vilém 27. září vyplout a vylodit se na pobřeží jížního Sussexu v Pevensey.

Na ostrovech byla zatím situace komplikovaná. 8. září se na Britských ostrovech vylodil norský král Harald Hardrada, který se proti anglickému králi spikl s jeho bratrem - Tostigem Godwinsonem. V prvních několika dnech se jim dařilo a porazili nedaleko Yorku menší anglické vojsko. V bitvě u Stamford Bridge 25. září se jim ale postavil sám král Harold a drtivě je porazil. O pouhé dva dny později se ale již vylodil Vilém Dobyvatel a tak celé unavené vojsko čekal přesun a další bitva.

Průběh bitvy

Vilémovo vojsko se drželo v oblasti okolo Hastingsu a čekalo. Postupem času mu začali docházet zásoby, jejichž doplňování v nepřátelském prostředí nebylo snadné. Situace pro Harolda byla přesně opačná, každým dnem získával nové vojáky z okolí, přesto se rozhodl nečekat a bitvu svést co nejdříve. Dodnes se spekuluje proč tomu tak bylo. Pokud by ještě pár dní počkal, je dost pravděpodobné že by celá bitva dopadla jinak.



Brzy ráno 14. října se začalo schylovat k bitvě. Haroldova bránicí se vojska byla rozmístěna a čekala na dlouhé vyvýšenině asi 11 kilometrů od dočasného vojenského tábora dobyvatelů. Pozice to byla výborná, Vilémovo vojsko muselo útočit do příkrého kopce a obě křídla obránců kryly strmé útesy.

První boje

Jako první zaútočily Vilémovi lučistníci. Jejich palba ale byla zoufale neúčinná. Angličtí obránci uměli velmi efektivně využívat hradbu ze štítů a tak je velice málo střel si našlo svůj cíl. Vilém tedy následně poslal do útoku svoji hlavní bojovou sílu - pěchotu. Ta útočila v nevýhodě do kopce a jakmile se dostala do větší blízkosti, zasypali ji obránci oštepy a dalšími zbraněmi. Pěchota tak utržila velké ztráty a ani tento druhý útok se Vilémovi nevydařil. Předčasně tak poslal do boje svůj poslední trumf - silnou těžkou jízdu. Jízda se ale v té době používala zejména k dorážení rozptýlené pěchoty. Útok na sevřenou a pevnou stěnu ze štítů byl v tu chvíli velkou chybou. I dobře vycvičení koně tváří tvář nepronikutelné hradbě a lesu ostěpů nejsou schopni pokračovat rozbít nepřátelské linii. Útok jízdy tak pouze způsobil další ztráty na straně Viléma.

Výhra na dosah

Při ústupu jezdectva utržil sám Vilém zranění. Náhle se jeho vojskem začala šířit zpráva že jejich velitel je mrtev. Levé kříslo jeho armády se zcela rozpadlo a obránci přešli do protiútoku na ustupující Vilémovi vojáky. Vilém se ale ze zranění rychle vzpamatoval, sundal si svoji přílbu a projízdět celou svojí armádou a dokazoval že je stále naživu. Na poslední chvíli se mu podařilo zobránit úplnému rozpadu jeho vojska. Vilémovi vojáci se začali postupně seskupovat a bránit. Ztráty v tu chvíli hrozili špíše obráncům, kteří se v zápalu boje vydali příliš daleko od bezpečí své vyvýšené pozice. Nakonec se i ti stáhli zpět a na několik hodin zavládl klid zbraní.

Na kopci opět stála pevná štítová hradba a Vilém neveděl jak ji překonal. Přišel tedy s léčkou. Rozkázal další útok pěchoty, která ovšem po chvíli začala předstírat útěk. Opět se tak podařilo vylákat méně disciplinované bojovníky z bezpečnější pozice a v dostatečné vzdálenosti od většiny obránců je pobít. Přesto ani tato léčka nepřinesla Vilémovi rozhodující vítězství. Většinu dne tak jeho vojsko pokračovalo se střídavými útoky pěchoty a lučištíků. Zvrat v boji nakonec způsobila náhoda. Velitel anglické armády král Harold byl zasažen šípem do oka a zemřel. Morálka obránců tím velmi utrpěla a jejich pozice se pod náporem dalších útoků začala rozpadat. Armáda se rozdělovala na menší skupiny, kterým zasazovala vážné údery Vilémova těžká jízda.

Mnoho obránců se obrátilo na útěk a přestože nejvěrnější královy vojáci bojovali do posledního muže, Vílémovo vítězství již bylo neodvratitelné.

Následky bitvy

Po bitvě Vilém setrval na stejném místě a očekával přichod anglické šlehty, která ho stvrdí králem Anglie. Nikdo však nadorazil a tak vytáhl na Londýn. Jeho armádu i jeho samotného sužovali nemoci, naštěstí mu ale dorazili posili z kontinentu. Zaútočil tak na Londýn přes London Bridge. Útok ale selhal a musel se tak přesunout dále a řeku překrokročit u Wallingfordu a odtud pokračovat k Londýnu.

Ale ještě než k samotnému městu dorazil, anglická šlechta přišla k Vilémovi sama a uznala jeho nároky. 25 prosince byl tak Vilém korunován králem ve Westminsterském opatství a vstoupil do dějin jako Vilém dobyvatel - poslední člověk, který dokázal dobýt Anglii. Štítky: #normane #bitva

Mohlo by vás zajímat

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Časová osa dějin

#bitva (43)   #zivot v antice (41)   #legie (28)   #nabozenstvi (25)   #stavby (25)   #zivot ve stredoveku (21)   #16. stoleti (19)   #sparta (14)   #rytiri (14)   #caesar (14)   #14. stoleti (13)   #atheny (12)   #17. stoleti (12)   #otroci (11)   #persie (11)   #premyslovci (9)   #falanga (9)   #husite (9)   #oblehani (9)   #plantageneti (9)   Zobrazit všechny štítky