Římská božstva, #2 Přehled bohů Antického Říma

4.3.2020, 09:10 > Starověk > Antický Řím

V prvním článku o římských božstvech jsme se obecně seznámili s římským náboženstvím a také se podrobněji podívali na tzv. kapitolskou trojici. Tedy na tři hlavní božstva antických Římanů - Jupitera, Juno a Minervu. Římané však byli známí tím, že uctívali obrovské množství bohů. A jejich klub rozhodně nebyl uzavřený, v průběhů expanze své říše ochotně přijímali další božstva, původně uctívaná na územích dobytých provincií .

Tento článek nabízí přehled některých z původních římských božstev. Slovo původních není zcela přesné, protože málokterý z římských bohů je skutečně původní. Většina nějakým způsobem vychází z řeckých nebo etruských vzorů. V přehledu je samozřejmě pouze zlomek z celého římského panteonu, celý seznam by čítal desítky a desítky různých málo známých bohů a bůžků. Začněme těmi, jejichž jména jistě nebudou neznámá. Jsou po nich totiž pojmenovány planety naší sluneční soustavy.

Merkur

Jméno Merkur nese nejen planeta nejblíže ke slunci, ale také bůh obchodu. K tomu se váže i jeho jméno. To vychází z latinského slova merx, výrazu pro zboží. Patřil do tzv. Dii Consentes, což je soubor 12 nejdůležitějších bohů. Kromě obchodu byl také bohem štěstí, zisku nebo cestování. Zpodobňován byl nejčastěji s obchodnickou holí a okřídleným kloboukem. Jeho chrám, který se nacházel v blízkosti Circu Maximu, byl dokončen již roku 495 př.n.l. Každý rok na výročí zasvěcení chrámu, byly Merkurovy prováděny obětiny cechem obchodníků.

Venuše

Bohyně Venuše vychází z řecké předlohy Afrodity. Jde o bohyni lásky a krásy. V římské mytologii měla své pevné místo již při zakládání Říma. Podle pověstí totiž byla matkou Aenea, což měl být zakladatel římského národa. Svůj původ od ní také odvozoval slavný a prastarý rok Juliů, do něhož patřili například Julius Caesar, nebo první císař Augustus. Svůj chrám měla vystavěný na Juliově fóru. Kromě toho měla ve městě ještě dvojchrám sdílený s bohyní Romou. Ten byl s rozměry 110 x 53 metrů největším chrámem Říma.

Mars

Mars, bůh války, měl předobraz v řeckém Areovi. Pro Římany byl velice důležitým božstvem. Kromě planety po něm pojmenovali i měsíc březen (v jazycích vycházejících z latiny dodnes jako variace na mars). Až do roku 153 př.n.l. šlo o první kalendářní měsíc v roce a probíhali v něm mnohutné oslavy tohoto božstva.

Martovou matkou nebyl nikdo jiný, než samotná královna bohů, Juno. Sám vystřídal několik božských manželek, ale nejdůležitější byla ta lidská, Rhea Silvia. S touto ženou totiž dle pověsti Mars zplodil dvojčata Romula a Rema, zakladatele Říma. Chrámů měl tento důležitý bůh v Římě velké množství, nejslavnější byly na Martově poli, Augustově fóru nebo na Kapitolu.

Saturn

Saturn je bůh času, zemědělství a také sklizně. Jeho řeckou variantou je bůh Kronos. K oslavě tohoto božstva se v Římě organizovaly jedny z největších slavností. Šlo o svátky zimního slunovratu, které nesly název saturnálie a později se z nich vyvinuly Vánoce. Také šestý den v týdnu je v jazycích vycházejících z latiny pojmenován po Saturnovi. Jeho chrám stál přímo na Kapitolu již od roku 497 př.n.l.

Neptun

Neptunovou řeckou předlohou je Poseidón, taktéž bůh moří. Kromě toho šlo také o boha koní, byl proto často znázorňován v zapřaženém dvojspřeží a nemohl mu také chybět typický trojzubec. Uprostřed léta pořádali Římané Neptunálie, slavnosti na Neptunovu počest. Chrám zasvěcený tomuto bohovi byl v Římě původně jediný, poblíž Circa Flaminia. Po vítězství v námořní bitvě u Actia nechal vítězný generál Agrippa tento chrám zrenovovat a výrazně zvětšit.

Ceres

Ceres byla pro Římany velice důležitou, šlo totiž o bohyni úrody a obilí. Její řeckou předchůdkyní je bohyně Démétér. Ceres byla označována jako bohyně plebejského lidu, byla velmi populární u nižších sociálních vrstev obyvatel. Jejích chrám stál na Aventinu již od roku 493 př.n.l. a to přímo vedle trhu s obilím. I po bohyni Ceres je pojmenováno jedno těleso v naší sluneční soustavě, jde o málo známou trpasličí planetu.

Apollo

Appolo je bůh slunce a tedy římskou variantou řeckého Apollóna. Kromě slunce je jeho zaměření velmi pestré, je také bohem světla, umění, lukostřelby, básnictví nebo moru. Je vůdcem múz a často tak bývá zpodobňován s citerou či lyrou. Dalším typickým atributem Apolla je luk, jehož šípy prý přináší mor. Ovšem umí i naopak nemoci léčit.

Fortuna

Fortuna byla bohyní náhody, osudu a štěstí. Ne ovšem pouze v kladném smyslu, byla také symbolem vrtkavosti a nevypočitatelnosti lidského života. Hlavní chrám v Římě byl postaven na Foru Boariu, ale vzhledem k tomu, že šlo o jednu z nejčastěji uctívaných bohyní, po celé říši stálo obrovské množství fortuniných chrámů.

Vulcanus

Vulcanus byl bohem kovářství a ohně, jehož řeckou předlohou byl Héfaistos. Často bývá znázorňován s těžkým kovářským kladivem. Jeho hlavní chrám stál stál na Kapitolu a údajně byl založen samotným Romulem. Další chrámy byly postaveny na Martově poli nebo Quirinalu. Na počest tohoto boha se každý rok na konci srpna konaly slavnosti Vulkanálie. Byly zapalovány velké ohně, do kterých byla vhazována různá menší zvířata jako oběti bohu.

Janus

Římský bůh vchodů, dveří a vrat zanechal svůj odkaz dodnes. Jeho jméno dalo název v jazycích pocházejících z latiny našemu prvnímu měsíci. Janus byl symbolem změn a to i v lidském životě, tedy například narození, svatby nebo dospívání. Obvykle bývá na sochách znázorňován se dvěma tvářemi. Jeho chrám byl postaven v blízkosti Fora Romana a jeho zvláštností bylo, že v době války byly jeho dveře vždy otevřené, v mírů pak naopak zavřené.

Faun

Římský bůh Faun prošel postupem času značnou proměnou vlivem řecké mytologie. Původně šlo o ochránce plodnosti, stád a polí proti vlkům. Dle toho se nazývaly i únorové slavnosti, pořádané na Faunovou počest. Šlo o lupercalie, jejichž název vznikl z latinského výrazu pro vlka lupus. Později byl ztotožněn s řeckým bohem Panem, díky čemuž začal být zobrazován s kozlími rohy, někdy dokonce jako napůl kozel a napůl člověk.



V průběhu dějin římské říše bylo uctíváno velké množství dalších více i méně důležitých božstev. Mnoho z nich přišlo z podmaněných území a získalo si velkou oblibu i v samotném Římě. Jedním takovým bylo z počátku i samotné křesťanství. Na nejdůležitější přejatá božstva se podíváme v příštím, závěrečném článku série o římském náboženství. Štítky: #zivot v antice #nabozenstvi

Mohlo by vás zajímat

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Časová osa dějin

#bitva (43)   #zivot v antice (41)   #legie (28)   #stavby (25)   #nabozenstvi (25)   #zivot ve stredoveku (21)   #16. stoleti (19)   #sparta (14)   #rytiri (14)   #caesar (14)   #14. stoleti (13)   #17. stoleti (12)   #atheny (12)   #persie (11)   #otroci (11)   #oblehani (9)   #plantageneti (9)   #premyslovci (9)   #falanga (9)   #husite (9)   Zobrazit všechny štítky