Karlův most - skutečně se při stavbě míchala do malty vejce?
3.5.2023 > Středověk > České zeměJiž od starověku tvořily řeky hranice říší a států. Překonat mohutný tok byl dříve pro jednotlivce velice složitý úkol. Pokud se přes řeku měla dostat celá armáda, šlo o velice náročný logistický oříšek. Postavit most přes řeku širokou často i několik stovek metrů je bez těžké techniky extrémně náročný úkol. Ve starověku v tom vynikali Římané, ale po pádu římské říše jejich stavitelské metody, stejně jako mnoho dalších věcí, upadlo do zapomnění.
Řeky se tak počátkem středověku překračovali zejména v brodech, mělkých místech vhodných k přechodu. Někde také fungoval přívoz, za který se ovšem muselo zaplatit. Postavit kvalitní kamenný most vyžadovalo mnoho finančních a lidských zdrojů, proto jsme si i v Českých zemích museli na most přes naši nejznámější řeku Vltavu počkat docela dlouho.
Jak většina z nás zná z hodin dějepisu, nejznámější historický kamenný most - Karlův most, není první. Tím byl Juditin most, postavený koncem 12. století a pojmenovaný po Juditě Durynské, matce Přemysla Otakara I. Povodeň v roce 1342 ho však zničila a Praha tak zůstala bez mostu přes řeku Vltavu. O 15 let později, roku 1357, rozhodl císař Karel IV. o stavbě nového mostu. Kronikář Beneš Krabice z Veitmile k události píše: císař položil základní neboli první kámen v základu nového mostu na břehu blízko kláštera svatého Klimenta.
Tehdy se ještě most nazýval pouze Kamenný most. Jeho plány připravil Matyáš z Arrasu a jako předloha mu posloužil Avignonský most. Hlavním stavitelem pak byl Petr Parléř. Díky znalostem ze zhrouceného Juditina mostu, se stavitelé vyvarovali podobných chyb. Most tak má méně oblouků, má hlubší základy a je vyšší. I tak však stavba nebyla dokonale odolná. Tehdejší technické možnosti neumožňovaly zasazení pilířů do skalního podkladu, který byl místy až 9 metrů pod dnem Vltavy.
Podle známé legendy se do malty přidávala slepičí vejce, což mělo zpevnit spojení kamenů. Této legendě se věnovalo několik seriózních vědeckých průzkumů, avšak s různými výsledky. Ten poslední, z roku 2010, který prováděla Vysoká škola chemicko-technologická, říká, že vejce při stavbě použila nebyla. I kdyby byla pověst pravdivá, svůj účel to zřejmě nesplnilo. Most byl totiž při povodni v roce 1432 pobořen a velké vodě padlo za oběť 5 pilířů. Následná oprava mostu se protáhla na celých 71 let.
Stavba a průběžné opravy po pravidelných povodních značně zatěžovaly pokladnu Českého království. Za využití mostu se tak platilo mýtné. To bylo zrušeno až poměrné "nedávno", roku 1816.
Zdroj: Karlův most - Ondřej Šefců, Václav Cílek ; wikipedia.org
Autor: Petr Němeček
Štítky: #karel iv
#stavby
#praha
