Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Vyhnaní žáci Cyrila a Metoděje našli útočiště na Balkáně

18.10.2022, 12:32 > Středověk

Když přišli Konstantin s Metodějem na Velkou Moravu, začali vzdělávat nové žáky a připravovat je na to, aby po nich převzali jejich dílo. Velká Morava se však brzy stala pro následovníky svatých věrozvěstů nepřátelskou a oni si museli hledat nové působiště. Část z nich došla na Balkán, třeba na území dnešní Severní Makedonie, kde se dodnes dochovala řada překrásných a hodnotných památek.



Klášter sv. Nauma.
Klášter sv. Nauma. , Petar Milošević, CC BY-SA 4.0


Svatí Sedmipočetníci

U nás není tento termín příliš známý, ale v řeckokatolické církvi a často i v té pravoslavné jde o sedmero velmi uctívaných svatých. Sedmipočetníci je shrnující označení pro sedm mužů, kteří se na konci 10. století zasadili o šíření křesťanství na územích obývaných Slovany, o rozšíření staroslověnské liturgie a také o vznik písma umožňujícího zápis slovanských jazyků.

Kromě svatých Cyrila (Konstantina) a Metoděje jde o jejich žáky: svaté Klimenta, Nauma, Gorazda, Sávu a Angelára.


Sedmipočetníci.
Sedmipočetníci. , Petar Milošević, CC BY-SA 4.0


Vyhnání žáků

Když Konstantin s Metodějem dorazili na Velkou Moravu a začali zde šířit víru, nepostupovali zcela podle pravidel. Písmo svaté a liturgické texty pro své slovanské posluchače překládali a také pro ně vytvořili nové písmo.

To se mnoha lidem, především německým kněžím, kteří by zde rádi získali svůj vliv, nelíbilo. Konstantin s Metodějem sice získali svolení od papeže a staroslověnština se stala novým liturgickým jazykem, ale nesnázím nebyl konec.

Potíže dělal především kněz Wiching. Ten se odmítal smířit s autoritou kněží sloužících staroslověnskou mši, žaloval na ně a pomlouval je v Římě a také vůči nim intrikoval na dvoře knížete Svatopluka.

Nakonec uspěl – všichni kněží a mniši, kteří se hlásili ke Konstantinově a Metodějově odkazu, byli z Velké Moravy vyhnáni.


Sousoší Cyrila a Metoděje v Ohridu.
Sousoší Cyrila a Metoděje v Ohridu. , Qasinka, CC0


Svatý Kliment Ochridský

Řada z nich pak našla nové útočiště na Balkáně. Už podle přídomku Ochridský je zjevné, že jeden z nejvýznamnějších následovníků soluňských bratří se vydal do Makedonie.

Kliment byl bratrům více než žákem spíš druhem. Vydal se s nimi například na misii, která je zavedla až ke krymským Chazarům. Zřejmě byl u toho, když Konstantin a Metoděj vyzvedli ostatky sv. Klimenta a převezli je do Říma (je možné, že pak i přijal jeho jméno).

Byl s bratry i na Velké Moravě a když se naplnil jejich čas, napsal o jejich skutcích spisy Život Konstantinův (ve spolupráci s Metodějem) a Život Metodějův, což jsou dnes významné staroslověnské historické památky.


Svatý Kliment Ochridský.
Svatý Kliment Ochridský. , Yane Bakreski, CC BY-SA 4.0


Cesta na Balkán

Ještě než musel opustit Velkou Moravu, byl zde Kliment vězněn. Nakonec však vyvázl a mohl se vydat za dalším životním dobrodružstvím.

Doputoval nejprve do Bělehradu a potom do Bulharska, kde učil víře bulharského vládce Borise I. To je důvod, proč někdy bývá nazýván i Klimentem Bulharským. Začal se zde také hodně věnovat literární činnosti a zanechal po sobě mnoho spisů věnovaných samozřejmě křesťanské tématice.

Dlouhodobě je však nejvíce spojován s makedonským městem Ochrid (či Ohrid). Zde totiž založil klášter, který sloužil zároveň jako škola, v níž se mohli vzdělávat jeho následovníci. Právě odtud se potom šířila slovanská liturgie a vzdělanost dál do světa.

Dnes najdeme po celé Makedonii stovky památek souvisejících s Klimentem Ochridským. Ta nejvýznamnější je však v samotném Ochridu – jde o rozsáhlý kostel svatého Klimenta a Panteleimona, pocházející z přelomu 9. a 10. století, přičemž víme, že se na jeho stavbě sám Kliment podílel. Právě zde jsou také uchovány jeho ostatky.


Kostel svatého Klimenta a Panteleimona v Ohridu.
Kostel svatého Klimenta a Panteleimona v Ohridu. , Photo: Marcin Konsek / Wikimedia Commons


Svatý Naum a klášter u pramene Černého Drimu

Podobný osud jako Kliment měl i další ze Sedmipočetníků – svatý Naum. I on zamířil z Velké Moravy do Bělehradu a následně do Makedonie. Tam založil klášter na březích Ohridského jezera a u pramene Černého Drimu. Dnes je klášter sv. Nauma jednou z nejvýznamnějších památek v Severní Makedonii a jde také o oblíbený turistický cíl.


Zdroj: schnablova.net; orthodoxia.cz; wikipedia.org
Autor: Tereza Holubová
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Trubadúři: galantní básníci zrození středověkem a jižní Francií Trubadúři: galantní básníci zrození středověkem a jižní Francií
Zanikla Velkomoravská říše kvůli velké potopě? Zanikla Velkomoravská říše kvůli velké potopě?
Svatý Vojtěch přežil vyvraždění rodu, ale nevyhnul se kruté smrti z rukou pohanů Svatý Vojtěch přežil vyvraždění rodu, ale nevyhnul se kruté smrti z rukou pohanů


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít