Podivná víra: svět je sýr a Bůh i lidé červi v něm
31.5.2022, 10:01 > NovověkPřípad dost podivného kacíře zpracoval ve svém knize Sýr a červi historik Carlo Ginzburg. Popsal příběh mlynáře, jehož vnímání světa a víry bylo tak neobvyklé, že si s ním nevěděla rady dokonce ani inkvizice. Kde se vzala víra, že „svět je sýr a živé bytosti červi v něm?“
Zkoumání každodennosti
Případ mlynáře Domenica Scandelly, známějšího jako Menocchio, není vůbec významný. Dá se označit za bizarní, úsměvný možná i pozoruhodný, ale z hlediska „velkých dějin“ by mohl klidně zapadnout a nic by se nestalo. Vlastně se přesně k tomu došlo – Menocchio celá staletí nikoho nezajímal. Až do doby, než si jeho procesu povšimnul Carlo Ginzburg.
Ve druhé polovině 20. století totiž, především francouzská historiografie, začala postupně ustupovat od zkoumání velkých dějin k mikrohistorii a zkoumání každodennosti. V rámci tohoto trendu si Ginzburg vybral příběh jednoho naprosto obyčejného mlynáře, který nijak nezasáhl do historie, a odvyprávěl ho.
Na Menocchiových názorech i okolnostech jeho procesu náhle vyvstává kombinace vlivů, které na lidi v dané lokalitě působily, ale i fascinující imaginace raně novověkých lidí. Ginzburg tak popsal život jednoho mlynáře, ale jako by zároveň obsáhl celý svět, ve kterém Menocchio žil.
Sečtělý mlynář
Menocchio žil na samém konci 16. století ve Furlánsku. Byl mlynářem a opravdu rád mluvil s lidmi. Oproti ostatním vesničanům měl jednu velkou výhodu: uměl číst, psát a počítat. Vypadá to, že čtení bylo jeho velkou vášní a také že byl pořádně hrdý na to, že umí získávat informace z knih. Rád s dalšími lidmi debatoval o světě i víře a začal vytvářet vlastní myšlenky, které neváhal sdělovat svému okolí.
To se mu však nevyplatilo. Po sporu s místním knězem byl udán inkvizici jako kacíř a posléze musel čelit prvnímu procesu.
Svět vznikl z ničeho jako sýr z mléka
Jeho nejznámějším názorem je ten, o kterém už jsme se několikrát zmínili. Svět podle něj vznikl z ničeho, tak jako vzniká sýr v mléce. Až potom vznikly živé bytosti, mezi něž počítal kromě lidí i Boha a anděly – a ty Menocchio přirovnal k červům, kteří se objevují v sýru. Svět je sýr a živé bytosti červi v něm, to byla základní teze tohoto mlynáře.Představu o tom, jak si Menocchio tvořil své názory, můžeme vidět na myšlence o Boží vševědoucnosti. Domenico Scandella nepopírá, že Bůh ví, co se stane, ale nemůže podle něj znát podrobnosti, protože pastýř také ví, že se v jeho stádu budou rodit nové kusy, ale neví kdy přesně a jaké mládě se narodí. Jak vidno, Menocchio dával informace, které někde vyčetl, do kontextu toho, co sám znal, a porovnával je se světem okolo.
Své vyšetřovatele překvapoval i dalšími myšlenkami, nicméně řadu z nich mohl vyčíst z knih, případně je zkrátka pochopit zkresleně nebo odlišně interpretovat. Avšak teorie o sýru a červech je natolik unikátní a nezapadající do žádného jiného myšlenkového rámce, že opravdu musela být jeho vlastní.
Zvědavá inkvizice
Během procesu mu inkvizitoři dali z našeho pohledu až překvapivě široké pole působnosti. Možná že oni sami byli natolik překvapení Menocchiovými náboženskými teoriemi, že si je chtěli se zvědavostí vyslechnout až do konce. A mlynář jim rád vyhověl – ochotně inkvizici seznámil se vším, co vymyslel.
Inkvizice byla popravdě dost zmatená. Menocchiovy názory totiž nebylo možné zařadit do žádného kacířského směru, Menocchio navíc neměl žádné následovníky a vlastně se nedá říct, že by svou sýrovou věroukou ohrožoval církev nebo společenský řád.
A tak mlynář nebyl odsouzen na hranici, ale do vězení, ze kterého se však docela brzy dostal, a vrátil se domů.
Pestrá směs kulturních vlivů
Ginzburg se ve své studii pokusil určit, kde se Menocchiův světonázor vzal – a došel k překvapivé směsi zdrojů. Mlynář samozřejmě četl a znal Bibli, to nás nepřekvapí. O něco zajímavější už je jeho znalost Boccacciova Dekameronu. Menocchiův pohled na svět samozřejmě ovlivňovaly i místní legendy a lidová slovesnost, které mohly být často značně imaginativní. Velmi pozoruhodné však je, že Menocchio pravděpodobně znal i Korán.Vidíme tedy, v jakém kotli kulturních a náboženských vlivů se obyčejný raně novověký člověk žijící v Itálii nacházel. Všeprostupující křesťanství se v tomto období dělilo na katolické a protestantské a vznikaly jeho různé odnože a sekty. Život na venkově a mysl obyčejných lidí ovládaly i tradiční rituály a lidová slovesnost. Do toho vstupovala renesanční a humanistická kultura a s obchodníky přicházely i další vlivy z cizích zemí.
Obraz vesničanů, kteří chodili jen do kostela a zpátky a nevěřili ničemu jinému, než co jim řekl pan farář, se nám na Menocchiově případu tak trochu rozpadá pod rukama.
Hranice pro kacíře
Řekli jsme, že inkvizice Domenica Scandellu pustila ze svých spárů, přesto však příběh nemá šťastný konec. Menocchio totiž své názory šířil dál. Dokonce se zdá, že mu inkviziční proces, během kterého mu studovaní a mocní lidé pozorně naslouchali a nakonec ho propustili, zvedl sebevědomí. To už však doba neunesla. Menocchio byl znovu zatčen, započal další proces a na jeho konci byl skončil na hranici jako heretik.Zdroj: Carlo Ginzburg: Sýr a červi
Autor: Tereza Holubová
Štítky: #nabozenstvi
#italie
#16. stoleti
