Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Před Vídní se roku 1529 bojovalo o křesťanskou Evropu

27.4.2022 > Středověk > Svatá říše římská

Dvojí obléhání Vídně tureckými vojsky patří k nejvýznamnějším událostem 16. a 17. století v celém středoevropském prostoru. A dvojí odražení Turků ve své době uhájilo Evropu před další expanzí mocného souseda a v určité míře má implikaci i do dnešní doby. Jak probíhalo první obléhání Vídně v roce 1529? A jakou roli v něm hráli Češi?



Expanze Osmanské říše

S příchodem 14. století začala expanze Osmanské říše, když se její hranice prostřednictvím územních zisků vzešlých z vojenských tažení posouvaly směrem na Balkán a dále do Evropy. Turecká moc postupně ovládla Bursu (1326), Nikomédii (1337), Galipoli (1354), Sofii (1382), Konstantinopol (1453), Sýrii, Palestinu a Egypt (1517) i Rhodos (1522). Na tureckém trůnu seděl od roku 1521 sultán Sulejman I. Ten se poté rozhodl se svým vojskem zamířit přímo do srdce Evropy.

Sulejmán I. dokázal dobýt velkou část Uher a v roce 1526 porazil v bitvě u Moháče českého a uherského krále Ludvíka Jagellonského. Vojenská realita hovořila jasně: cesta k Vídni byla pro Sulejmána I. otevřená. Samo srdce Habsburské říše se začalo chystat na úder mocného nepřítele. Bylo zřejmé, co je v sázce: pád Habsburků by umožnil Turkům pokračovat dále do Evropy a ohrožen by tak byl celý kontinent.


Lancknechti, jedni z obránců Vídně.
Lancknechti, jedni z obránců Vídně. , Daniel Hopfer, Public domain


Útok na Vídeň ale nezačal hned po tureckém vítězství u Moháče, Sulejmán musel nejprve vyřešit problémy ve své domovině. Začátkem dubna se ale dala mocná turecká armáda znovu na pochod z Istanbulu.


Stav v Habsburské monarchii

Po smrti Ludvíka Jagellonského, který v bitvě u Moháče zemřel bez potomků, se českého a posléze i uherského trůnu ujal Ferdinand I. Habsburský, manžel Ludvíkovi sestry Marie. Zvláště v Uhrách ale neměl Ferdinand situaci snadnou a o trůn zde musel bojovat s Janem Zápolským, sedmihradským vévodou. Ten se dokonce obrátil na Sulejmána I. s žádostí o pomoc v souboji o uherský trůn. To byla pro Sulejmána I. užitečná záminka pro vpád do Uher. V předvečer turecké invaze se tak Ferdinand I. nenalézal v ideální situaci a měl problémů více než dost.


Turecký postup na Vídeň

Sulejmánovo vojsko čítalo asi 200 tisíc mužů a uherské hranice překročilo začátkem léta. V Uhrách již mezitím operovalo také malé vojsko Jana Zápolského. Když začátkem září Turci obsadili Pešť, Zápolský zde byl jmenován uherským králem. Turci se dali na pochod směrem k hlavnímu cíli svého tažení, k Vídni. První předsunuté jednotky dorazily k městu 21. září 1529 a odštěpené síly postupně obsazovaly důležité podpůrné body v okolí Vídně.

Ferdinand I. jen s velkými obtížemi sháněl prostředky a tolik potřebné vojáky. Spory mezi katolíky a protestanty byly pro západní Evropu v tu dobu důležitější a Ferdinandovi tak bylo ze strany Svaté říše římské poskytnuto je relativně malé vojsko. Z Čech dorazila zemská hotovost vedená Janem IV. z Pernštejna. Obránců nebylo mnoho a někteří se do města vůbec nedostali, neboť Turci jej obklíčili dříve, než do něj mohli vjet.

Nějakých 20 tisíc obránců samozřejmě nemohlo pomýšlet na vyjetí do pole a přímé střetnutí s Turky, jedinou šancí bylo opevnit se ve městě.


Mapa Vídně z rokuz 1529.
Mapa Vídně z rokuz 1529. , Niclas Meldeman, Public domain


Průběh obléhání

Hlavní fáze celé operace začala 23. září, kdy k Vídni dorazila první větší skupina Turků, proti kterým obránci provedli jízdní výpad, který skončil neúspěchem a obrana Vídně počítala první ztráty.

Hlavní turecké síly dorazily 24. září a Vídeň v průběhu tří dnů zcela obklíčily. Také přístup po Dunaji přehradila turecká flotila. Začalo ostřelování hradeb a sultán nabídl obráncům možnost kapitulace. Tato nabídka byla obránci samozřejmě odmítnuta.


Turecké znázornění obléhání Vídně.
Turecké znázornění obléhání Vídně. , Unknown authorUnknown author, Public domain


V následujících dnech podnikali obránci omezené výpady, které v některých případech působily Turkům určité ztráty. Turci se pokoušeli o budování tunelů pod hradbami, kam by mohli umístit nálože. Obránci kopali vlastní tunely a díky tomu se jim dařilo neutralizovat výbušniny připravené k ničení hradeb. Na straně obránců také stálo počasí, neboť prudké deště a poměrně velká zima tureckým snahám nikterak nesvědčily.

Během prvního říjnového týdne se několikrát zdálo, že je turecký útok na spadnutí, ani jednou však nepřišel. Místo toho se Turkům podařilo poškodit na několika místech hradby a obranné bastiony. Obránci dostali 7. října zprávu, že do několika dnů dorazí k městu posily Fridricha II. Falckého, což logicky posílilo jejich morálku.
První plnohodnotný útok na město provedli Turci 9. října a odražen byl především díky hrdinství jednotek třiašedesátiletého Mikuláše se Salmu. Ani další den se Turkům nepodařilo překonat obranu města a následující 11. říjen byl poměrně klidným dnem bez významnějších událostí, což umožnilo obráncům částečně opravit poškozené hradby a připravit se na další útok.

Bitva o Vídeň. Den kdy se rozhodovalo o osudu Evropy

Bitva o Vídeň. Den kdy se rozhodovalo o osudu Evropy

Ač je obléhání Vídně z roku 1683 rozhodně slavnější, nejde o první střet o toto město. Turci se k Vídni dostali již roku 1529. Sultán Sulejman tehdy musel od Vídně odtáhnout s nepořízenou a to za cenu velkých z... celý článek


Ofenzívu Turci obnovili 12. října, podařilo se jim pomocí náloží vytvořit významné průrvy, kterými se bojovníci snažili proniknout do města. Obráncům se ale s vypětím všech sil podařilo odrazit i tento další útok. O čtvrtý a poslední útok se vojáci sultána Sulejmána a velitele jeho vojsk velkovezíra Ibrahima Paši pokusili 13. října. Ani tentokrát se ale Turkům nepodařilo prorazit a velitelům bylo jasné, že snaha o dobytí Vídně vyjde naprázdno.


Turecký ústup

Turci se dali na ústup a zanechávali za sebou zkázu, vypalovali vesnice a ve chvíli, kdy ve Vídni zněly zvony jakožto poděkování vyšší moci za záchranu města, vraždili obyvatele tím nejbrutálnějším způsobem. Současně sultán velkoryse propouštěl šlechtické zajatce a na cestu je dokonce štědře obdaroval.
V dalších dnech se z obránců stali útočníci, když podnikali rychlé výpady a útočili na ustupující Turky, kterým působili těžké ztráty. I když byl celý region při ústupu turecké armády těžce poničen a samotná Vídeň byla těžce poškozena, Turci utrpěli strategickou porážku a Evropa si mohla oddychnout.

Zdroj: wikipedia.org ; Habsburkové - Brigitte Hamann
Autor: Martin Straka
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Rytíři z Malty zastavili expanzi muslimů do středozemí Rytíři z Malty zastavili expanzi muslimů do středozemí
Bitva na Moravském poli, den kdy jsme ztratili moře Bitva na Moravském poli, den kdy jsme ztratili moře
Únos, obřízka a tvrdá dřina - jak vznikali Janičáři Únos, obřízka a tvrdá dřina - jak vznikali Janičáři


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít