Římské akvadukty - precizní starověké stavby často fungovaly až do 19. století
1.2.2022, 09:14 > Starověk > Antický ŘímAkvadukty z doby existence římské říše jsou považovány za jedny z nezajímavějších technologických památek, které se nám do dnešních dnů dochovaly. Dodnes poutají pozornost vědců i široké veřejnosti svou propracovaností, funkčností a majestátním vzhledem.
Název akvadukt vznikl spojením dvou latinských slov, a to „aqua“ (voda) a „ducere“ (vést). Akvadukty skutečně vznikaly s cílem přivádět životodárnou vodu všude tam, kde bylo potřeba. Můžeme si je představit jako předchůdce dnešních moderních vodovodů, ačkoliv se rozhodně nejednalo o žádná primitivní zařízení.
Jeden z nejlépe dochovaných akvaduktů. Akvadukt Segovia, Španělsko. , Pixabay.com
Akvadukty zásobovaly vodou nejenom zemědělské pozemky, ale rovněž přiváděly vodu do městské zástavby. Tam ji využívaly například tehdy velmi vyhledávané lázně, latríny, fontány či přímo obyvatelé soukromých domů.
Systém starověkých vodovodů byl neuvěřitelně precizní
Nejvýraznější součástí starověkých vodovodů jsou akvadukty. Tyto nadzemním vodní mosty s charakteristickými oblouky představovaly způsob, jak převést vodu přes hluboká údolí a soutěsky. Tvořily však pouhou část římského vodovodního systému. V ostatním terénu byla totiž voda většinou vedena potrubím, které bylo ukryto pod zemí (méně často nad zemí prostřednictvím kanálů).Vodovod využíval princip samospádu, kdy pracoval s poměrně nízkým sklonem, to však dostatečně stačilo k tomu, aby mohla voda téct. Důmyslnost celého systému dokládá i přítomnost takzvaných sedimentačních zařízení, jejichž účelem bylo snižovat ve vodě obsah nečistot.
Pozůstatky římského vodovodního potrubí. , Pixabay.com
Nejstarší římský vodovod
Vůbec nejstarším římským vodovodem byl pravděpodobně Aqua Appia, který měl být vystavěn v roce 312 př. n. l. přímo v Římě. Byl důležitým zdrojem pro tamní obyvatele a uvádí se, že jeho délka činila necelých 17 km, přičemž byl veden takřka výhradně pod úrovní terénu.Nejdelší římský akvadukt
Za nejdelší akvadukt, který vznikl v dobách římské říše, se považuje Valentův akvadukt. Nachází se na území dnešního Istanbulu v Turecku a původně byl dlouhý přibližně 1 km. Celková délka tohoto starověkého vodovodu činila úctyhodných 240 km. Není bez zajímavosti, že vodovodní systém se používal ještě v 19. století.
Římský beton dokázal v mořské vodě regenerovat
Díky kvalitnímu římskému betonu vydrželo mnoho antických památek až do dnešních dní. Většina technologií, které Římané používali, byla převzatá od národů pokořených neporazitelnými legiemi. Jednou z mála výjime... celý článekNejkrásnější římský akvadukt
Adeptů na nejpůsobivější akvadukt je bezesporu více, ale často mezi nimi vítězí slavný Pont du Gard. Zároveň je vůbec nejzachovalejší římskou stavbou tohoto druhu. Nachází se nedaleko od města Avignon v jižní Francii a datuje se do doby vlády císaře Augusta. Vodu přiváděl do města Nimes.
Pont du Gard ve Francii je považovaný za nejkrásnější a nejzachovanější římský akvadukt. , Pixabay.com
Další pozoruhodné římské akvadukty
Akvaduktů, případně jejich pozůstatků, se nám do současnosti zachovalo poměrně hodně. Některé jsou hodně poničené, jiné však dodnes odkazují na svou původní majestátnost.Akvadukt Segovia (Španělsko) – je velmi dobře dochovaný, zaujme i svou výškou, která činí 25,5 m
Akvadukt Aqua Alexandrina (Itálie) – jeden z nejmladších akvaduktů, zásoboval Alexandrijské lázně
Akvadukt Pont de Les Ferreres (Španělsko) – přiváděl vodu do města Tarragona, pyšní se výškou 27 cm
Zdroj:
www.britannica.com
wikipedia.org
Autor: Jitka Kučová
Štítky: #stavby
#zivot v antice
