Šílenství mocných: Opravdu chtěl císař Caligula jmenovat koně senátorem?

17.12.2021, 12:34 > Starověk > Antický Řím

Římský císař Caligula se do dějin zapsal jako šílený a krutý vládce. Byla ale skutečnost opravdu taková, nebo je jeho špatná pověst výsledkem římské politiky? Přestože se Caligulovi připisuje mnoho až neuvěřitelných činů, možná doopravdy nebyl tak hrozným vládcem a až posmrtně byl očerněn historiky.

Po smrti císaře Tiberia nebyla otázka nástupnictví vůbec jistá. Kromě Caliguly měl být jedním z dědiců jeho vnuk Gemellus. Toto ustanovení však senát prohlásil za neplatné z důvodu Tiberiovi nepříčetnosti. Otázka jeho zdravého rozumu před smrtí zůstává dodnes nevyřešená. Již s touto událostí se spojuje jeden z prvních údajných krutých činů mladého Caliguly. Podle historika Tacita byl totiž Tiberius udušen a to právě z Caligulova podnětu.



I přes komplikovanou situaci však Caligula usedá na císařský trůn a díky svému původu se těší velké oblibě všech obyvatel. Poslední roky Tiberiovi vlády pro Řím nepřinesly mnoho dobrého a od nástupu nového císaře měla aristokracie i běžný lid velké očekávání. A první měsíce tomu tak skutečně bylo, historikové je označují jako jedno z nejlepších období říše.

Půl roku po nástupu na trůn se ale Caligula dramaticky změnil. Patrně kvůli duševní nemoci došlo k nervovému zhroucení a následným dalším onemocněním. Otázkou zůstává, jakou vinou se na tom podílel nezřízený život mladého císaře. První excesy byly ve formě poprav několika blízkých osob, jako oběti bohům pro své uzdravení. I když se jeho stav zlepšil, popravy pokračovaly dále. Brzy přišla další rána, se kterou se císař psychicky nikdy nevyrovnal. Smrt jeho blízké sestry Drusilly.

Následně začalo docházet k císařovým konfliktům se senátory, které vyústily v množství poprav. Dokonce urozené senátory neváhal podrobit krutému mučení, ačkoliv před ním byli ze zákona chráněni. Kdo si se štěstím zachoval život, mohl počítat se ztrátou majetku, nebo i vyhnanstvím. Není tak divu, že si mladý císař rychle vysloužil nenávist celého senátu.



Historikové zmiňují mnoho dalších krutých činů. Obrovské množství vražd z pouhého rozmaru. Krmení divé zvěře lidským masem. Kromě násilí uvádějí i další nelichotivé věci, jako například incest se sestrami, nebo jeho oblibu v převlékání se za ženy.

Patrně nejznámější z jeho excesů se váže k jeho oblíbenému koni Incitatovi. Tento hřebec byl možná jediný tvor, kterého kdy Caligula skutečně miloval. Nechal pro něho vystavět honosnou stáj, která neměla obdoby. Obrovská stavba byla vytvořena z mramoru a ebenového dřeva se zlatým vykládáním. K jeho krmení sloužil žlab ze slonoviny a jeho výstroj byla vykládána zlatem a drahými kameny. O Incitata pečovala celá armáda otroků a Caligula pravidelně kontroloval, zda-li je o jeho koně dobře postaráno. Na svém koni se také velice rád předváděl na veřejnosti. Patrně aby se vyrovnal velkolepé stavbě perské krále Xerxa, který postavil most přes Helléspont, nechal zbudovat vlastní most spojující pobřeží v Baiích. Po tom se pak projížděl vystrojen v původním brnění Alexandra Makedonského.



Podle historických pramenů pak náklonnost k Incitatovi vyvrcholila tím, že ho Caligula jmenoval senátorem. K tomu však pravděpodobně ve skutečnosti nedošlo a jde spíše o legendu založenou na jednom Caligulově povzdechu, který zklamaně pronesl před senátory: "Když může být senátorem kdejaký římský hlupák, tak proč ne můj kůň?".

O jmenování senátorem píší dva známí antičtí historikové, Seutonius a Cassius Dio. Oba dokonce zmiňují Caligulův úmysl jmenovat svého koně příštím konzulem, tedy nejvyšší politickou funkcí v Římě. K tomu již však určitě nedošlo, protože v lednu roku 41 je Caligula i s celou rodinou zavražděn pretoriánským důstojníkem v temných chodbách pod císařským palácem.



Přestože se oba jmenovaní historikové těší vážnosti a jejich spisy obvykle nejsou zpochybňovány, v tomto případě je tomu možná trochu jinak. Seutonius píše své dílo 80 let po smrti císaře a Cassius Dio dokonce po více jak 150 letech. Po Caligulově smrti se zcela otočila politická situace v Římě. Byla zde snaha zdiskreditovat Caligulu i celou jeho juliánsko-klaudivoskou dynastii. Je tak dost dobře možné, že mnoho činů dodnes Caligulovi připisovaných, je pouhou snahou o jeho očernění. Určitě nebyl ideálním vládcem, ale zřejmě ani nešlo o takové monstrum, jak ho někteří historikové později vykreslili.

Zdroj: wikipedia.org ; Barrett, Anthony A: Caligula: the corruption of power Štítky: #caligula #tiberius

Mohlo by vás zajímat

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Časová osa dějin

#bitva (43)   #zivot v antice (41)   #legie (28)   #nabozenstvi (25)   #stavby (25)   #zivot ve stredoveku (21)   #16. stoleti (19)   #sparta (14)   #rytiri (14)   #caesar (14)   #14. stoleti (13)   #atheny (12)   #17. stoleti (12)   #otroci (11)   #persie (11)   #premyslovci (9)   #falanga (9)   #husite (9)   #oblehani (9)   #plantageneti (9)   Zobrazit všechny štítky