Tajemné smírčí kříže – němí svědkové dávných mordů
1.11.2021, 09:01 > Novověk > EvropaPři procházkách nejen českou krajinou občas člověk narazí na podivný často neuměle opracovaný kus kamene, který někdy připomíná kříž jen velmi vzdáleně. Občas lze dokonce na kříži obtížně rozluštit i letopočet nebo symbol nástroje či nářadí. Kde se tyto tajemné drobné památky vzaly, a co připomínají?
Krátká exkurze do středověkého práva
Středověký právní systém byl na hony vzdálený tomu dnešnímu. Dnes je trestní právo upraveno zákonem, jenže ve středověku převládala obyčejová pravidla. To, jak je trestný čin závažný a jaký trest bude vyměřen tak mnohdy záleželo na krajových zvyklostech. Neexistoval v podstatě žádný státní orgán, který by vznesl proti obviněnému žalobu. Aby došlo k soudu, musel se na něj někdo obrátit, a ten někdo byl buď přímo sám poškozený nebo pozůstalý. A pokud nebyl žalobce, nebyl samozřejmě ani soudce. Zásada oko za oko zub za zub, přežívala hluboko do středověku. Bylo tedy naprosto běžné, že příbuzní oběti vzalo spravedlnost do vlastních rukou, a pachatele zločinu pronásledovali. Cílem bylo ho co nejrychleji najít a potrestat. A v případě, že příbuzní či přátelé zavražděného chtěli záležitost řešit před soudem, museli viníka najít a k soudu dopravit na vlastní náklady.Smírčí smlouva
Smírčí smlouvy představovaly v podstatě jedinou možnost, jak krevní mstě zabránit. Obě strany – pachatel i poškozený, ve smlouvě sepsali, co musí pachatel zaplatit a splnit do konkrétního data. Platilo, že po uzavření smlouvy není možno pachatele dále pronásledovat a trestat. Bylo v jeho zájmu, aby vše, co bylo sepsáno ve smlouvě, co nejrychleji splnil. Pro něho představovala smlouva jistou naději a odklad a pro příbuzné oběti zase záruku, že pachatel svým slibům dostojí. Pokud ale své závazky splnit nedokázal, krevní msta mohla být dokonána.
A součástí závazků, které se pachatel zavázal splnil, patřilo často i vztyčení smírčího kříže. Tím se dostáváme k vysvětlení, proč jsou tyto drobné památky často velmi neobratně opracované a vztyčené. Autorem totiž nebyl školený kameník, ale laik a vysekání a vztyčení kříže pro něj pravděpodobně představovalo jisté pokání za zločin, který spáchal. Pachatel ale samozřejmě mohl nechat kříž vytesat u školeného řemeslníka, všechnu práci musel ovšem zaplatit
Dále se pachatel též často zavazoval k tomu postavit drobnou církevní stavbu nebo vykonat pouť svatou do některého z tehdejších významných poutních míst. Velmi často též smírčí smlouvy zavazovaly pachatele k peněžitému vyrovnání se s rodinou oběti, s čímž šel obvykle ruku v ruce i příspěvek nejbližší farnosti. Co všechno bude do smlouvy zaneseno, záleželo čistě na pachateli a příbuzných či přátelích oběti. Soudy do obsahu smírčích smluv nijak nezasahovaly, z pochopitelných důvodů ale jejich sepisování podporovaly.
Tajemné kříže a balvany
Tajemným smírčích křížů najdeme v české krajině desítky. Podle tvaru rozlišujeme tzv. smírčí kameny, smírčí kříže a kruhové stély. Kromě letopočty na nich často bývá vysekaný obrazec nářadí nebo zbraně. Stály přímo na místě, kde k události, kterou měly připomínat došlo, v souvislosti s rozvojem urbanismu a budování nových cest se ale nakonec často ocitly na místě na hony vzdáleném jejich původnímu stanovišti. Typicky někde poblíž kostela vsazené do hřbitovní zdi. Jeden takový tajemný objekt je například vsazen do ohradní zdi pivovaru ve středočeské Březnici. Dodnes se neví, jestli se jedná skutečně o smírčí kříž nebo o mladší památku, ani to, jestli byl na toto místo přenesen nebo zde stál odjakživa a pro svou důležitost se stal součástí nově vznikajícího pivovaru. Městská kronika nepomůže, první fotografie této záhadné památky pocházejí až z 90. let minulého století.
Záhadné symboly
Podobných záhadných křížů bychom ovšem našli mnohem více, a to nejen na území České republiky. Rozšířené jsou v Německu, Rakousku, Polsku, nějaký příklad této drobné památky vlastně najdeme téměř v každé evropské zemi. Smírčích smluv se nám ale do dnešních časů dochovalo velmi málo, a tak nemáme přesné informace o tom, s jakou událostí se kříže pojí. Většinou se ale ke každému kříži váže nějaká pověst či místní legenda více či méně pravdivá. Velkou záhadou jsou například symboly nástrojů či nářadí, které jsou na některých křížích vyvedené. Symbol meče či sekery, se může klidně vztahovat k vražedné zbrani, ale bochník chleba? Odborníci se v mnoha případech neshodnou, jestli symboly souvisejí se způsobem smrti nebo s povoláním zemřelého. Ve hře je také možnost, že se v případě některých křížů mohlo jednat o kříže hraniční a symbol meče nebo sekery představoval výstrahu před vstupem na sousední pozemek.Důvodem toho, proč se nám dodnes dochovalo smírčích smluv tak málo je pravděpodobně skutečnost, že městské soudy, do nich v podstatě nijak nezasahovaly a měly povinnost archivovat pouze záležitosti týkající se majetkových sporů.
Konec smírčích křížů
Konec smírčím křížům udělal až Koldinův zákoník z roku 1579. Význam tohoto dokumentu spočívá především v tom, že sloučil městská práva a ustanovil tresty za vraždu. Zákoník nabyl pro Čechy a Moravu účinnost v roce 1697. Kříže vztyčné po roce 1700 už tedy mezi smírčí kříže nepatří, i když je svým tvarem často připomínají.Zdroj:
URFUS, V. a kol: Kamenné kříže Čech a Moravy. 2. vydání. Praha, 2001
PRECLÍK V.: Smírčí Kameny, Československý spisovatel, Praha 1990
Památkový katalog
Autor: Eliška Gregorová
Štítky: #zivot ve stredoveku
#nabozenstvi
#pravo
.jpg){kind=link}
