Ameriku objevili Vikingové omylem při cestě do Grónska

4.5.2021, 12:29 > Ostatní

Nebyl to Kolumbus a nebylo to roku 1492. Přestože většina z nás má ze školy s objevením Ameriky pevně spjato toto jméno i datum, dnes již s jistotou víme, že to není správně. Kryštof Kolumbus skutečně Ameriku objevil pro následnou rychlou kolonizaci Evropany, ale mnohem dříve k břehům severní Ameriky dorazili severští mořeplavci. Dobrodružné příběhy těchto statečných vikingů však byly na dlouhá staletí zapomenuty.

Na území dnešního Dánska a Norska není příliš úrodná zemědělská půda. To v raném středověku nutilo obyvatele, aby hledali nové způsoby obživy. A protože šlo o zdatné námořníky, směřovali své aktivity na moře. Někteří se rozhodli pro obchod, jiní začali podnikat loupežné výpravy a někteří věnovali svou snahu objevení nových, úrodnějších zemí.



Část z těchto mořeplavců, která se nazývala Varjagové, se obrátila na východ. Tam ovšem již všechna území byla obydlená a Varjagové se tak věnovali zejména obchodu. Zbytek se obrátil západním směrem. Přirozeně první zemí, na kterou narazili, byly anglické ostrovy. Zde již však také žilo početné obyvatelstvo. Přestože mnohým Dánům se zde, na úrodné půdě, podařilo trvale usadit, stále se našlo dost dobrodruhů, kteří chtěli objevovat další vzdálenější země.

Postupně na západ - Island a Grónsko

Když se podíváme na mapu, jako další přirozený cíl se jeví Island. Ten patrně roku 874 objevil norský náčelník Ingólfur Arnarson a založil první osadu, na jejímž místě dnes stojí hlavní město Rejkjavík. Tento odlehlý ostrov se velmi brzy zaplnil dalšími kolonizátory. Ovšem stále se našli další odvážlivci, kteří chtěli ještě dále na západ.

Jedním z nich byl Erik Thorvaldsson, kterého známe špíš jako Erika Rudého, podle barvy svých vlasů a vousů. Kvůli své násilnické povaze byl opakovaně vyhoštěn. Nejdříve z rodného Norska, později i z Islandu. Rozhodl se tak najít nové místo k životu. Již v této době existovaly neověřené legendy, že na západ od Islandu existuje další země. A Erikovi se ji skutečně podařilo najít. Tři roky zkoumal nový ostrov - Grónsko a hledal nejlepší místo k založení nové osady.



Následně se vrátil na Island a hledal další dobrodruhy, kteří by se k němu připojili. Protože Island nebyl příliš úrodnou zemí a začínal byl již přelidněný, našel hned několik set nových kolonistů. Jako malá lest posloužil název ostrova. Erik ho pojmenoval Groenland (Zelená země). Tím chtěl nové obyvatele nalákat na úrodnou půdu a příjemné prostředí, což ovšem skutečnosti vůbec neodpovídalo. Jedním z nových kolonistů byl i Herjúlf, jehož syn Bjarni Herjólfsson se o pár let později svými objevy proslaví přinejmenším stejně jako sám Erik Rudý.

První v Severní Americe

Zmiňováný Bjarni Herjólfsson se jednoho den plavil za svým otcem do Grónska. Jeho loď však zasáhla bouře a ta se tak zcela odchýlila od původního kurzu. Po několika dnech, kdy už námořníci nevěřili, že kdy ještě spatří pevninu, se před nimi ukázala zcela nová země. Podle nejnovějších výzkumů šlo o ostrovy Labrador a Newfoundland. Námořníci ale na samotnou zemi nikdy nevstoupili. Odpluly zpět s cílem dostat se do svého původního cíle, Grónska. To se statečným mořeplavcům povedlo a samozřejmě se s ostatními podělily o neuvěřitelné historky o nové neznámé zemi.

A tyto historky fascinovaly jiného mladíka. Mladíka, který měl dobrodružství v krvi. Byl jím Leif Eriksson, syn Erika Rudého. Společně s dalšími podobně naladěnými mladíky, zakoupil Leif Bjarniho loď a vydal se hledal bájnou zemi na západě. A podařilo se, výprava skutečně dorazila k pobřeží Amerického kontinentu, kde strávila celou následující zimu.



Novou zemi nazvali Vinland, země pastvin, nebo také vína. Dnes toto místo nazýváme Newfoundland a pozůstatky první vikingské osady zde byly skutečně objeveny. Výprava dále ještě prozkoumala Baffinův ostrov a Labradorský poloostrov. Poprvé se zde také setkali s místními indiány. Námořníci se však raději drželi poblíž pobřeží a do vnitrozemí se příliš nepouštěli. Trvalá kolonie zde nevznikla, po roce objevování námořníci opět svou loď namířili směrem ke Grónsku.

Další expedici zorganizoval další Erikův syn a Leifův bratr Thorvald. Jeho výprava postupovala zhruba v bratrových stopách, dokonce přezimovala v chatách postavených minulou výpravou. Došlo však ke středu s původními indiánskými obyvateli, které vikingové nazývali Skrälingové. Thorvald byl zasažen indiánským šípem a na následky zranění zemřel. Expedice se nakonec opět vrátila do Grónska.

Thorvaldova smrt však další dobrodruhy neodradila. Další cestu zorganizoval Thorfinn Karlseffni. Tato výprava již patrně počítala s trvalým osídlením. Účasnilo se ji přes 60 lidí, poprvé také včetně žen. Sebou vezli i potřebná domácí zvířata. Kolonistům se podařilo založit osadu a navázat obchodní styky s indiány. Pro vikingy byly zajímavé kůže a indiáni je rádi směňovali například za sýr. Thorfinnova žena zde porodila syn Snorriho, patrně prvního evropana narozeného v Americe.



V následujících letech se objevilo množství dalších výprav. S počtem výprav ale také rostl počet konfliktů s původními obyvateli. Patrně to bylo důvodem, proč zde nikdy nevzniklo trvalé a větší vikingské osídlení. V následujících stoletích došlo ke zhoršení klimatu a tím i poklesu zemědělství v Grónsku. Hlavním zdroje obživy se tak stal rybolov. Horší podmínky ale přinutili i severněji žijící eskymáky k migraci na jih. A protože loviště ryb byla omezená, začalo docházet k boji mezi Eskymáky a vikingskými koloniemi v Grónsku.

Všichni kolonisté nakonec při bojích zahynuli, nebo postupně splynuli s Eskymáky. Vikinská kultura a kolonie v Grónsku tak zanikla. Bez tohoto důležitého opěrného bodu již nebylo možné navštěvovat americký kontinent. Z dobrodružných cest se nakonec staly pouhé legendy, které dlouhá staletí nebyly brány vážně. Až na konci 20 století vědci odkryli pozůstatky vikingského osídlení a jednou pro vždy tak dokázali, že Ameriku objevili stateční seveřané o mnoho století dříve, než Kryštof Kolumbus. Štítky: #vikingove #objevy

Mohlo by vás zajímat

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Časová osa dějin

#bitva (43)   #zivot v antice (41)   #legie (28)   #stavby (25)   #nabozenstvi (25)   #zivot ve stredoveku (21)   #16. stoleti (19)   #sparta (14)   #rytiri (14)   #caesar (14)   #14. stoleti (13)   #atheny (12)   #17. stoleti (12)   #otroci (11)   #persie (11)   #oblehani (9)   #plantageneti (9)   #premyslovci (9)   #falanga (9)   #husite (9)   Zobrazit všechny štítky